11/03/2014 - Venezuela 2014: Země na pokraji konfliktu
V úterý 11. 3. 2014 Iberoamerické centrum MUP pořádalo kulatý stůl na téma "Venezuela 2014: Země na pokraji konfliktu," vedený Dr. Antonínem Blažkem, někdejším velvyslancem ČR ve Venezuele. Hlavním předmětem diskuze bylo politické dění za vlády Chávezova nástupce prezidenta Nicoláse Madura, včetně současných protivládních protestů, a kritika vládnoucí ideologie Chavismu, který představuje venezuelskou cestu k socialismu.
Dr. Blažek zahájil svou prezentaci uvedením otázky, již mu v nedávné době položila média: „Jak si vysvětlujete, že situaci na Ukrajině ve velké míře sledují sdělovací prostředky, zatímco Venezuele, kde probíhají demonstrace, pří kterých padli již první mrtví, se nevěnuje významná pozornost?“
Základním rozdílem je délka trvání nepokojů v obou zemích. Na rozdíl od Ukrajiny se ve Venezuele začalo demonstrovat před patnácti lety, kdy se zformovala opozice proti režimu Huga Cháveze (1999-2003) důsledkem přijetí nové konstituce (1999), která posílila moc prezidenta. Posléze se opozice pokusila o puč (2002) a dočasně odstavila Cháveze. Toto vojenské povstání však bylo malé, krátké a neúspěšné. Dr. Blažek tedy upozornil, že na Ukrajině je situace odlišná vhledem k tomu, že v Kyjevě a ostatních městech došlo ke skutečnému povstání proti moci, které vedlo k sesazení prezidenta Viktora Janukovyče (2010-2014) a následně k jakémusi provizoriu.
V kontextu dosavadních protivládních protestů ve Venezuele přednášející poukázal na rozdíly mezi povstáním v dubnu 2002 a nedávnými demonstracemi. Přestože povstání proti Chávezovi v roce 2002 vedlo k osmnácti úmrtím, nebyl tento protest až tak mimořádný, protože nešlo o studentské demonstrace, kterým musí v současnosti čelit Maduro. Převážně skutečnost, že v nedávné době došlo k úmrtím studentů, mění dimenze současné konfliktní situace v zemi. Navíc motivy těchto protivládních protestů se liší od těch předchozích.
Zdá se, že původ dnešních nepokojů pramení z událostí minulého roku, které následovaly po smrti Cháveze, předcházely prezidentské volbě v dubnu 2013 a vyústily v nastoupení Madura do prezidentského úřadu, přestože byl viceprezidentem Cháveze, který ze zdravotních důvodů nestihl složit před úmrtím prezidentskou přísahu. Opozice tedy argumentovala tím, že viceprezident prezidenta, který nikdy nesložil přísahu, nemůže nastoupit do úřadu, čímž se automaticky dostává pozice takového viceprezidenta do právního vakua.
Maduro byl nicméně prohlášen dočasným prezidentem a z této pozice začal svou prezidentskou kampaň. Opozice nadále Madurovu vládu zpochybňovala, včetně volebních výsledků, což postavilo základy pro současné nepokoje. Dr. Blažek podotkl, že studenti nicméně nezačali demonstrovat kvůli ústavním problémům či manipulaci voleb, neboť na to je venezuelská společnost již zvyklá, ale kvůli ostatním věcem. Proto také můžeme vidět, že proti vládě již nejsou jen odpůrci Chavismu ale i lidé, kteří zůstávali dříve nestraní.
Dr. Blažek dále zmínil, že se chudoba snížila o 20% za Chávezovi vlády, což ale není tolik, kolik by se předpokládalo vhledem k vysokým příjmům z prodeje ropy, které by téměř měly zabránit existenci chudoby. Dr. Blažek tuto skutečnost definoval jako „hospodářský zázrak s opačný znamínkem.“ Také poukázal na extrémní kriminalitu, díky níž se Venezuela řadí na přední příčky nebezpečných zemí v rámci regionu.
Autorky: Lucia Argüellová & Markéta Fejtová